BAZALKA

Bazalka, lidově bazalika, bazilika, bazalička, bazilikum či indická bazalka má původ v Přední Indii, a podnes je posvátnou hindskou bylinou boha Višnu pěstovanou v okolí chrámů i domů. Ve starém Egyptě byla bazalka součástí balzamovacích směsí. V některých pravoslavných kostelech v Řecku se dosud používá při přípravě svěcené vody. Do Evropy ji přivezl Alexandr Veliký a na jihu Evropy je oblíbená už dlouho. My ji také dobře známe jako oblíbenou kuchyňskou bylinku a používat ji tímhle způsobem je nejpříjemnější a nejpřirozenější. Občas ale zapomínáme, že i notoricky známé kuchyňské bylinky jsou léčivky a pro bazalku to platí samozřejmě také. Když bazalku nasušíte, ztrácí značnou část svého charakteristického aroma, takže čaj z ní se dá pít. Na sušení sklízíme nejlépe v červnu a červenci celou kvetoucí nať a začerstva konzumujeme lístky, které si můžeme na zimu i zmrazit.
Bazalka je letnička, kterou vyséváme na záhon až v květnu, případně ji můžeme pěstovat i doma v květináči.
Bazalku znali již staří Řekové a považovali ji za krále všech koření, „basileus“ totiž znamená král. Starověcí Římané připisovali bazalce zázračné účinky a v Itálii je nejoblíbenějším kořením dodnes. Paracelsus doporučoval bazalku ženám pro zvýšení plodnosti a pohlavního pudu. Dříve se používala jako abortivum a porodní báby s její pomocí vypuzovaly placentu po porodu. Bazalkovými semínky se léčila srdeční nedostatečnost. V klášterní středověké medicíně ale bazalka příliš oblíbená nebyla, přisuzovaly se jí jako rostlině ďábla nepěkné účinky, prý vysušuje mozek, kalí zrak, přináší neštěstí, způsobuje šílenství a rodí se z ní štíři – ve starověkém Řecku byla při uštknutí štírem nebo hadem používána, takže nějakou souvislost se štírem možná opravdu má, kdoví. Bazalka bývala rozporuplnou rostlinou odedávna. Je symbolem lásky, blahobytu, ale i neštěstí, chudoby nebo dokonce smrti a nesmrtelnosti.
Má především blahodárný vliv na trávicí procesy, podporuje činnost jater, povzbuzuje apetit, působí proti zácpě, nadýmání a mírní křeče v zažívacím traktu a také křeče menstruační. Kojícím maminkám pomáhá při tvorbě mléka, nejnovější výzkumy ale užívání bazalky těhotným a kojícím ženám, jakož i malým dětem nedoporučují pro potenciální nebezpečnost obsaženého estragolu a metyleugenolu. Ani dlouhodobé užívání se ze stejného důvodu nepředepisuje. Vysoké dávky mohou způsobit bolesti hlavy, předráždění a žaludeční nevolnost. Z občasného, krátkodobého používání a užití v kuchyni ale rozhodně mít obavy nemusíme. Bazalka pomáhá při migréně a horečce, je účinná při léčbě zánětů ledvin, močových cest a pochvy, ale i při kapavce. Podporuje vykašlávání a zároveň tlumí křečovitý kašel, a tím je pomocnou bylinkou při léčbě černého kašle. Jako kloktadlo můžeme bazalku použít při zánětech v krku a paradontóze. Užívá se naložená ve víně při nespavosti a psychogenně podmíněných závratích, protože uklidňuje. Mírně zvyšuje krevní tlak. Zevně můžeme bazalku použít jako koupel při zahnisaných a špatně se hojících poraněních. Bazalková mast léči popraskané bradavky při kojení. Rozmačkaný list vložený do nosní dírky pomáhá při rýmě. Čerstvá šťáva z listů nakapaná do ucha léčí zánět středního ucha. Pokud vás bodne včela nebo vosa, a nemáte po ruce cibuli, použijte rozmačkaný list bazalky.
Sušená bazalka je nejlepší ve směsích s heřmánkem, meduňkou, řebříčkem, řepíkem a dalšími bylinami s podobnými účinky, ale dá se užívat i samostatně.
Bazalka má prý moc tišit partnerské vády, umí přivést k člověku lásku a též přináší do domu štěstí a peníze. Bazalková vůně prý člověka uchrání před zlovolností davu. Při magických obřadech dodává odvahu čelit smrti. Kromě toho prý odpuzuje mouchy a komáry.



Žádné komentáře:

Okomentovat